Přínosy pro podniky

Využití metody, ať už v rámci poradenské činnosti nebo přímo v podnikovém řízení (při rozhodování vrcholového managementu, controllingu, řízení lidských zdrojů, v projektech apod.), nemá nahradit či dokonce negovat dosavadní postupy hledání a zvládání rizik, ale má zásadním způsobem přispět k jejich zkvalitnění, rozšíření a nasměrování. A hlavně má poskytnout podklady k tomu, aby žádné významné možnosti zlepšení nebyly opomíjeny.

To, jak efektivně a včas jsou rizika a jejich příčiny rozpoznány a odstraňovány, bezprostředně rozhoduje o tom, jak velké budou ztráty způsobené snížením kvality procesů, případnými poruchami či výpadky procesů, sníženou výkonností a spolehlivostí pracovníků, odchodem schopných pracovníků nebo dokonce nehodami a haváriemi.

Metoda poskytuje podklady pro formulaci toho, C O a P R O Č je třeba změnit. Zároveň nabídne možná ř e š e n í , tedy J A K potřebné změny dosáhnout. Vytvořený přehled identifikovaných rizik může být okamžitě využit k prevenci identifikovaných rizik a pro návrh a implementaci prakticky proveditelných opatření k nápravě zjištěných závad.

Metoda zároveň poskytuje podklady pro formulaci podnikových priorit a cílů (vizí, záměrů, politik) ve všech oblastech managementu. Umožňuje vypracování střednědobé nebo dlouhodobé strategie (programy, harmonogramy), založené na zjištěné míře rizikovosti a urgentnosti potřebných změn.

Po provedení komplexních nebo dílčích rozborů rizik metoda dlouhodobě slouží jako nástroj proaktivního řízení podniku, který v každodenní manažerské praxi umožní včas rozpoznat nedostatky a odvrátit nebezpečí, dřív než způsobí ekonomické, majetkové, časové, personální nebo zákaznické škody.

30 přínosů metody IPR pro podnikové managementy:

1. Identifikace a zmapování procesů, které rozhodují
  • o bezpečnosti, spolehlivosti a produktivitě,
  • o kvalitě produktů (výstupů).

  • 2. Průběžné monitorování, hodnocení a optimalizování procesů - řídicích, zdrojových, realizačních, kontrolních, změnových, zákaznických.

    3. Včasné odhalování významných rizik a rizikových faktorů (příčin selhání, nehod a skoronehod, podmínek, vlivů, nedostatků, slabých stránek, kritických míst, rizikových situací atd.), jejich klasifikace podle závažnosti, resp. urgentnosti nápravných a preventivních opatření a zpřehlednění (hierarchické tabulky, grafy).

    4. Určování kořenových příčin a jejich interakcí při vzniku selhání a nehodových dějů (nikoliv až příznaků, které jsou důsledkem příčin primárních, hlubších).

    5. Zvýšení ochrany podnikových informací a znalostního kapitálu – prevence zneužití, úniku nebo poškození.

    6. Nacházení příležitostí pro zlepšování ekonomických výsledků a konkurenčního potenciálu podniku.

    7. Formulování podnikových priorit, nových záměrů, cílů, vizí, politik, strategií (programů, harmonogramů) - krátkodobých, střednědobých i dlouhodobých, založených na zjištěné míře rizikovosti a urgentnosti potřebných změn.

    8. Optimalizování podnikového systému řízení všech jeho segmentů (strategický, procesní, produktový, management kvality atd.).

    9. Předcházení chybným rozhodnutím a neefektivním opatřením založeným na nesystémových, dílčích, izolovaných zjištěních - zaměření na celek, synergii, dominoefekty, redundanci, princip nejslabšího článku a "poslední kapky".

    10. Uplatnění postupů pro systematické analyzování a zvyšování spolehlivosti (výkonnosti) lidského činitele podle koncepce CHTÍT – UMĚT – MOCI.

    11. Rozvoj kompetencí a postojů zaměstnanců(motivaci zapojovat se, hledat příležitosti pro zlepšování) – se zaměřením na identifikaci rizik (nedostatků, příležitostí pro zlepšování), na jejich včasné rozpoznání a zvládání, na připravenost na krizové situace, rozhodování atd.

    12. Prevence finančních ztrát způsobených nedostatky procesů a lidského činitele. Příklady způsobených škod:
    • snížení kvality produktů, zvýšení počtu reklamací, stížností, záručních oprav atd.,
    odchody důležitých zaměstnanců,

    • snížení produktivity, časové ztráty, neplnění kvantitativních parametrů, smluvních termínů,
    • škody na technickém zařízení (infrastruktuře), znehodnocení materiálu, surovin,
    • zvýšení nákladů vynaložených na jednotku produkce, na materiální vstupy, energii,
    • škody v souvislosti s pracovními úrazy - nemocenská, pracovní výpadky, odškodnění atd.,
    • následky pro životní prostředí, úniky toxických látek, poškození zdraví obyvatelstva při závažných haváriích,
    • pokuty a jiné sankce uložené státními orgány,
    • nefungující inovace produktů (výrobků, služeb), pozdní dodání produktu na trh, nekonkurenční nabídky produktů (např. pro výběrová řízení), závady při komunikaci se zákazníky...
    • zvýšené výdaje na pojištění.

    13. Připravenost na procesní selhání, na mimořádné (neočekávané, nežádoucí) situace (provozní, procesní, produktové,organizační, technické, personální, finanční, tržní, marketingové, informační, legislativní, kontrolní, logistické atd.), na nehody, havárie, krize - zejména schopnost předvídat následky a využívat účinné postupy snižování ztrát způsobených nehodovými událostmi.

    14. Zvýšení schopností a zájmu zaměstnanců navrhovat nápravná a preventivní opatření - zlepšovat procesy, hledat příležitosti pro úspory, získávat užitečné informace a znalosti atd.

    15. Zvýšení schopností navrhovat doporučení pro implementaci opatření.

    16. Snížení výskytu situací a problémů, jejichž řešení (hašení) zatěžuje a zdržuje manažery i provozní pracovníky.

    17. Zefektivnění podnikového controllingu, interních i externích auditů - v oblastech procesní, personální, bezpečnostní, kvality atd.

    18. Předcházení ztrátám v souvislosti s řízením zdrojů (zajišťováním, rozdělováním, ochranou atd.) – finančních, lidských, technických, materiálních, časových, informačních.

    19. Rozvoj schopností manažerů řídit lidi (leadership) - nacházet postojové a kompetenční nedostatky, proaktivně předvídat možná selhání a jejich následky, koordinovat, komunikovat, přidělovat odpovědnosti a pravomoci, optimalizovat pracovní podmínky, motivovat, uplatňovat koncepty interních zákazníků a vlastníků procesů atd.

    20. Snížení rizik dodavatelských a zákaznických procesů.

    21. Formování pozitivní podnikové kultury a všech jejích složek  - kultury vedení lidí, sociálních vztahů, komunikace, bezpečnosti, etiky atd.

    22. Optimalizace procesů komunikace - horizontální, vertikální.

    23. Formulace bezpečnostní politiky, cílů, havarijních plánů na základě znalosti bezpečnostních rizik - snižování ekonomických ztrát způsobených nehodovými událostmi.

    24. Uplatňování zásad změnového a projektového managementu (příprava a implementace změn, podpora zapojování lidí, analýzy změnových rizik atd.) - prevence ztrát finančních prostředků, vynaloženého času, zvýšených nákladů na návrat do výchozího stavu, výdajů na přípravu a realizaci nových projektů.

    25. Schopnost analyzovat kritické faktory úspěchu připravovaných změnových procesů.

    26. Uplatňování zásad znalostního managementu (sebereflexe, učící se organizace, tvorba a využívání znalostí).

    27. Zlepšování pověsti podniku, vztahů s okolím, zákazníky, dodavateli, dozornými orgány a dalšími partnery.

    28. Zvyšování účinnosti motivačních systémů.

    29. Zlepšování pracovních podmínek, snižování stresů, jako zdroje selhání, nežádoucí fluktuace atd.

    30. Optimalizace nákladů na pojištění (majetkové, zdravotní…) a pojistných podmínek.



    Metoda IPR tedy slouží k zavádění a zlepšování podnikového systému managementu rizik, bez něhož je každý podnik vystaven mnoha nebezpečím ekonomických ZTRÁT.

    PŘÍMÉ ZTRÁTY - způsobené selháním procesů nebo zhoršením jejich průběhu:

    Ztráty na produkci - nesplnění kvantitativních parametrů, snížení produktivity, časové ztráty, zvýšení nákladů vynaložených na jednotku produkce, nesplnění smluvních termínů atd.

    Finanční ztráty v důsledku ztráty zákazníků a tržeb - nefungující inovace produktů (výrobků, služeb), neúspěšné aktivity v oblasti marketingu, pozdní dodání produktu na trh, nekonkurenční nabídky produktů (např. pro výběrové řízení), závady při komunikaci se zákazníky atd.

    Snížená kvalita produktů - nárůst zmetkovitosti, poskytnutí nekvalitní služby následkem např. špatné přípravy, nedostatečných schopností pracovníků nebo neposkytnutí důležitých informací, zvýšení počtu reklamací, stížností, záručních oprav a všech souvisejících výdajů.

    Nárůst nákladů (výdajů) na materiální vstupy a energii, jako důsledek poruch realizačních procesů.

    Neúspěšná implementace změnových procesů - ztráta vynaloženého času a finančních prostředků, náklady na návrat do výchozího stavu, zvýšené výdaje na přípravu a realizaci nových projektů.

    Škody v souvislosti s nehodovými událostmi - škody na technickém zařízení (infrastruktuře), znehodnocení materiálu, surovin, výdaje na energie, úniky toxických látek, poškození zdraví obyvatelstva při závažných haváriích, následky pro životní prostředí, pokuty a jiné sankce uložené státními orgány.

    Škody v souvislosti s pracovními úrazy - nemocenská, pracovní výpadky, odškodnění atd.

    Zvýšené výdaje na pojištění - zvýšené náklady na likvidaci škodních událostí musí pojišťovny logicky řešit zvýšeným pojistným. Je v zájmu každé pojišťovny analyzovat rizika, jako podklad pro stanovení pojistných podmínek. Obdobné je to u pojišťoven poskytujících pojištění zdraví a života, které by vždy měly analyzovat zejména nadstandardní rizika, která mohou pak být klasifikována jako nepojistitelná nebo podmíněně pojistitelná.

    NEPŘÍMÉ (sekundární) ZTRÁTY, jako důsledek potenciálních hrozeb a nežádoucích událostí:

    - Nepříznivá podniková kultura, pokles pracovní motivace, loajality, důvěry, zájmu o budoucnost firmy.
    - Nízká aktivita zaměstnanců zaměřená na zlepšování procesů, na hledání příležitostí pro úspory, získávání užitečných informací a znalostí atd.
    - Růst pravděpodobnosti nesprávných rozhodnutí.
    - Nárůst fluktuace zaměstnanců.
    - Zhoršení pověsti firmy u zákazníků i veřejnosti.

    Zdravotní následky. Existující rizika – hrozby a nejistoty – vždy působí negativně na psychiku lidí. Jsou zdrojem permanentního zvýšení zátěže, stresů, závažných poruch psychické rovnováhy, chronické psychické únavy a depresí. Všechny studie v oblasti psychosomatické medicíny dokazují škodlivé vlivy dlouhodobého stresu na fyzické zdraví (např. na oslabení imunitního systému, stav kardiovaskulárního systému atd.).
    Zdravotní obtíže zaměstnanců jsou pro podnik vždy spojeny s finančními ztrátami. V prvé řadě jsou důsledkem nárůstu pracovních absencí, které zejména u klíčových zaměstnanců mohou být až zdrojem nenapravitelných škod.