Co je Management rizik

Management rizik / Risk Management / Řízení rizik / Rizikový management

Žijeme obklopeni riziky. Každé podnikání je spojeno s permanentní přítomností nejrůznějších hrozeb. Podniky jsou plné procesů, které jsou, nebo mohou být, zdrojem závažných rizik – pro podnik, pro jeho ekonomické výsledky, materiální hodnoty, zaměstnance, zákazníky, partnery, někdy i pro životní prostředí atd.
Předpokladem stability a adaptability podniku, jako každého živého organismu, jsou neustálé změny a změny jsou vždy spojeny s riziky – vnitřními i vnějšími. Všechna rozhodnutí managementu proto mají konkrétní návaznost na management rizik. Jednání a myšlení všech manažerů musí být založeno na vědomí, že řízení podniku a jeho procesů (na všech úrovních podnikové hierarchie) je svou podstatou neustálým předcházením rizik.

MANAGEMENT RIZIK MUSÍ BÝT V KAŽDÉM PODNIKU PRIORITOU

Systém managementu rizik

Odborníci na rizika se shodují, že v mnoha našich podnicích stále není zaveden účinný SYSTÉM MANAGEMENTU RIZIK. Jejich manažeři se riziky nezabývají systematicky, nesnaží se včas odhalit jejich příčiny a řeší je, až když se něco nežádoucího stane. Častá je přehnaná důvěra v zavedené postupy i ve všeobecně přijímané prognózy (ekonomické, tržní, finanční, personální). Podniku a jeho zaměstnancům pak nezbývá nic jiného, než napravovat důsledky různých nechtěných událostí, které vůbec nemusely nastat. A to je samozřejmě vždy mnohem dražší a časově náročnější než prevence.

Při analýzách rizik je třeba neustále si připomínat, že příčinou, která stojí na začátku rizikových kauzálních řetězců, je téměř vždy nějaký nedostatek snižující spolehlivost a výkonnost lidského činitele v oblastech rozvoje kompetencí, formování postojů, optimalizace pracovních podmínek, komunikace nebo motivace.

Řízení rizik proto musí být nedílnou součástí podnikového managementu. Jeho cílem je analyzovat současná nebo budoucí rizika a vhodnými opatřeními snižovat pravděpodobnost a závažnost jejich možných nežádoucích následků. A to se srozumitelně formulovanými cíli, transparentní strukturou, vyhlášenými postupy a jasně přidělenými odpovědnostmi i pravomocemi.

System-managementu

Systém managementu rizik má být postaven na těchto procesech a postupech:

1. STRATEGIE managementu rizik založená na znalosti potenciálních hrozeb. Nedílnou součástí strategie je určení postupů a metod používaných při analýzách rizik, při formulování opatření a při uvádění změn do života. Strategii je vždy nutné v organizaci vyhlásit a usilovat o její všeobecné porozumění a přijetí.

2. IDENTIFIKACE PROCESŮ A RIZIK – hledání rizikových procesů a faktorů (zdrojů), příčinných souvislostí, vzájemných vazeb, účinnosti preventivních a ochranných opatření a možných důsledků. Výsledkem analýz je prioritizace podle míry rizika pro organizaci, pro procesy, lidi, ekonomické výsledky atd., a to z hlediska jak pravděpodobnosti, tak nebezpečnosti potenciálních následků. Výstupem je také určení, která rizika, a v jakém pořadí, by měla být předmětem opatření. A co má předmětem další analýzy.   VIZ METODA IPR.

3. ZVLÁDÁNÍ RIZIK. Cílem je prevence nežádoucích událostí a snižování jejich následků – návrh opatření, plán implementace, určení kritických faktorů úspěchu čili podmínek a předpokladů jejich hladké a účinné realizace, zajištění potřebných zdrojů (lidských, finančních, informačních, metodických) atd.

4. MONITOROVÁNÍ RIZIK A DOPADŮ. Analýzy rizik mohou probíhat v režimu jednorázových akcí. Výhodnější a účinnější je soustavné monitorování rizik jako systémový nástroj podnikového řízení.

5. Průběžná OPTIMALIZACE podnikového systému managementu rizik. Výsledky monitorování rizik musí být bez zbytečných odkladů využívány pro zlepšování postupů řízení rizik.

Desatero managementu

Shrnutí základních východisek, principů a zásad:

1. Každý proces je ohrožován riziky a je zdrojem rizik.    V každé organizaci neustále dochází k procesním změnám, které jsou vždy spojeny se vznikem nových rizik. Často probíhají živelně, lidé se jim brání, bývají spojeny s nárůstem konfliktů, zhoršením komunikace, snížením motivace, opomíjí se potřeba včas formovat potřebné postoje, kompetence, myšlení zaměstnanců atd. V mnoha podnicích stále převládá tendence přehlížet potřebu managementu rizik nebo se jimi zabývat až když dojde ke vzniku nežádoucích událostí a škod.

2. Primárním zdrojem rizik je lidský činitel. K nejdůležitějším funkcím managementu patří zejména leadership – vedení lidí, formování postojů, rozvoj kompetencí, znalostí, stimulace zájmu o snižování rizik, hodnocení, komunikace, delegování odpovědností a pravomocí, podniková kultura atd.

3. Aby nedocházelo ke zbytečným škodám (finančním, materiálním, lidským, zákaznickým) musí proto v organizaci být zaveden SYSTÉM MANAGEMENTU RIZIK. Rizika musí být průběžně identifikována, a to nikoliv náhodně, ale celostně, proaktivně a systematicky (vč. jejich vzájemných vazeb a interakcí). Předpokladem je stálá pozornost věnovaná rozvoji „rizikologického myšlení“ všech pracovníků, v prvé řadě manažerů.

4. Poznaná rizika je třeba využívat jako příležitosti – nebezpečí, kterému porozumíme, se stává výzvou k akci, která nám umožní získat převahu nad těmi, kteří rizikům nevěnují dost pozornosti. Naopak hrozba z přehlížených rizik časem zákonitě vzrůstá.

5. Systematická pozornost musí být věnována zdrojovým procesům, tj. procesům vytvářejícím předpoklady, podmínky a zdroje pro procesy „hlavní“ či „realizační“.

6. Součástí managementu rizik musí být jednak prevence, jednak příprava na zvládání nežádoucích událostí.

7. Systém managementu rizik musí zahrnovat všechny oblasti managementu: procesní, organizační, strategický, informační a znalostní, bezpečnostní, změnový, finanční, produktový, marketingový, obchodní, environmentální, řízení lidských zdrojů, kvality, controlling.

8. Musí se opírat jednak o jasně stanovené role, odpovědnosti a pravomoci útvarů a osob, jednak o všeobecnou obeznámenost s principy a účinnými postupy.

9. Musí být využívány metody umožňující komplexní odhalování a hodnocení rizik. Hlavním cílem analýz rizik je odhalování kauzality a skrytých kořenových příčin. Pozornost musí být věnována nejen nastalým selháním, nehodám, ale i skoronehodám, odchylkám procesů od požadovaného průběhu atd.

10. Je užitečné systém managementu rizik a jeho funkci průrůběžně monitorovat, hodnotit, dokumentovat a zlepšovat.